Mít svůj vlasní fantasy svět

Trpaslíci

    Asi znáte trpasíka v klasickém pojetí s lopatičkou, špičatou červenou čepicí na hlavě  a bílými vousisky až někam po pás. Já bych vám rád představil trpaslíky podobně jak si je představovali např. J.R.R.Tolkien nebo A.Sapkowski a jak si už mnozí představují národ typický pro žánr fantasy.

    "Na výšku čtyři a půl stopy, sílou se člověku ne-li vyrovnají, hlavu mají tvrdou jako kámen a pohled ještě tvrdší. V boji nejlépe vládnou sekyrami a ani barbarské zbraně jim nejsou cizí. Svou zbraň si sami vybírají a nikdy ji nepřestanou čistit. Materiál, z něhož je zbraň ukovaná, se nikdy neobrousí a leskne se jako zrcadlo. Zbroj nosí podle klanu každý svou a na první pohled se od sebe rozeznají jen oni sami. Se zbrojí na těle vyrůstají od mládí a nikdy ji neodloží, ale když k tomu dojde, musí mít opravdu vážný důvod."
              Zatím je to jen odstaveček, ale později to bude úryvek z příběhu - (ještě není kompletní)

   Trpaslíci jsou chlapíci se suchým smyslem pro humor. Žijí v horách, až na několik pár jednotlivců, které uzavřená trpasličí komunita vyhostila. V horách mají své doly, kde rubou drahé kovy a diamanty. Najde se mezi nimi i pár mistrů kovářů, kovotepců a brousičů kamenů, ale nikdy nepředávají své umění nikomu jinému než členovi své rodiny z generace na genraci.

   Mají uzavřenou komunitu a ze světa je nezajímá nic jiného než obchod, tržní poměr a poklady pěkně pod zámkem. Přispívají k tomu i rozsáhlá opevnění, která vybudovali v horách. Patří mezi ně i mohutné věže a tvrze, které slouží jako strážní hlásny a zároveň hnízda pro obří netopýry. Stejně jako netopýři, tak i trpaslíci nemají v oblibě denní světlo, snad proto cestují po horách hlavně v noci a díky netopýrům překonávají velké vzdálenosti. Výhodou netopýrů je, že se dokáží orientovat i ve složitých systémech chodeb vybudovaných pod horami a možnost nést těžký náklad nebo několik trpaslíků najednou.

Elfové

   V Shakespearově pojetí to jsou skřítci s motýlími křídly na zádech, kteří se starají o koloběh přírody. A právě Shakespear za to může, že si celá Evropa představovala Elfy právě takhle. To Shakespear jako první představil ve svých hrách tyhle bytůstky a až Tolkien inspirován severskou mytologií ukázal světu původní tvář Elfů.

   V severské mytologii je to vyspělá rasa typická výškou postavy a známá špičatýma ušima. To jsou světlí elfové. Tmaví nebo temní Elfové žili v podzemí a rovnali se permoníkům nebo skřítkům nikoli trpaslíkům.

   Ve fantasy literatuře se Elfové rovnají světlým elfům a všichni autoři se shodují, že mají něco společného s lesy a přírodou. Neobdělávají půdu, ale dostávají dary od Matky země.

Lidé

   Jsou nepočetnější populace, která ovládá většinu území. Tak jako v jiných fantasy příbězích i zde jsou chtiví po moci a bohatství, závidí schopnosti ostatním bytostem jim podobným a snaží se je získat a ovládnout.

   Lidé měli kdysi spoustu úžasných a neuvěřitelných schopností a dovedností, ale ve své povýšenosti na ně zapoměli nebo jim na ně daly zapomenout vyšší bytosti. Jen ten, kdo se před nimi skutečně pokoří, ten pak objeví své schopnosti a dokáže je použít ve jménu lásky a dobra. Zlo tyto schopnosti dokáže jen chabě napodobit (nikdy nebude silnější než dobro) a ten kdo je využije bude navěky odstrašujícím příkladem.

Dryády

   Jsou to lesní bytosti, vlastnostmi podobné elfům, ale odlišují se od nich. Jsou to ženy, které plodí zase jen ženy, muže nemají, a tak unášejí mládence a často je nikdy nevrací. Chrání všechna zvířata, samy se živí jen lesními plody a vodou z lesních říček. Jediné zbraně, které mají jsou luky, které mají na obranu. Snad nikdo nestřílí tak přesně jako dryády, snad kromě elfů.

   ...Ze stínu se vyloupla postava. Napřímila se a ukázala natažený luk. Ozval se hlas, který splýval s šuměním listů ve větru. ...           ...Byl to ženský hlas, dříve v krátké větě to nebylo tak poznat, ale v delší řeči zněly ženské tóny. Musela to být dryáda. Nezřetelný obrys postavy naznačoval i její maskování. Nebyly dobré, bránily zvěř, která ničila úrodu i šelmy, které lovily kusy dobytka. Nedovolily aby lidé z vesnice lovili v lese, ani kácet v lese stromy nemohli. ...

   Svůj les tvrdě bránily a stal se jejich pevností i vězením. V okolních vesnicích se lidem nedařilo, dryády svůj les zaníceně bránily a nikomu nedovolil, aby v něm někdo něco zničil. Když se však choval podle jejich očekávání, nechaly ho být, ale člověka nikdy nenechaly nehlídaného.